Lysá hora: (1323 m) je nejvyšším vrcholem pohoří Moravskoslezských Beskyd. Říká se, že ten, kdo ji nezdolal, jakoby nebyl v Beskydech. Za příznivých podmínek se z vrcholu nabízejí nádherné výhledy na velkou část Moravskoslezského kraje, Beskydy, slovenská pohoří (Fatra a Tatry) nebo Jeseníky. Je někdy přezdívána jako královna Moravskoslezských Beskyd. Z vrcholu „Gigula” vybíhají 4 rozsochy: „Lukšinec”, „Malchor”, „Zimní Polana” a „Velký Kobylík”.
Satinské vodopády: Pod Lysou horou pramení Satinské vodopády. Jsou jednou z nejkrásnějších přírodních památek ve frýdlantské části Moravskoslezských Beskyd. Vodopády jsou ukryty v Hluboké rokli, jejíž dno je od rovnějšího okolního terénu vzdáleno kolem 70 metrů. Nachází se v horní části potoka Satiny, v místech kde začíná tzv. Malenovický kotel a představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. Říčka Satina v těchto místech vytváří asi 1 km dlouhou skalní soutěsku až 15 m hlubokou s mnoha romantickými i pozoruhodnými zákoutími. Najdeme zde několik peřejí, přihrádků a dokonce vodopádů.
Medvědí stezka ke Zbujovi: Dobrodružná výprava po medvědí stezce ke Zbujovi patří k těm nejzajímavějším výletům v blízkém okolí chaty Felicita. Žlutá medvědí stezka vede úzkou lesní cestičkou a čím více se blížíte k Medvědí skále, tím silnější je pocit, že se začínáte nacházet v pralese. Vysoké mnohaleté buky se tyčí kolem vás a některé už jsou doslova mrtvé a je jen otázkou času, kdy padnou k zemi. I mezi padlými velikány vede dobrodružná medvědí stezka. Jelikož trasa prochází územím CHKO Beskydy, vše padlé zůstává ležet tak, jak to v přírodě chodí. Vrcholovým a občerstvovacím cílem výletu je Dřevjanka U Zbuja (chalupa z r. 1836), kde se můžete znamenitě občerstvit a stále obdivovat praskaní dřeva v kamnech a kouzlo světničky s malými okny a masivním trámovím.
Vodní nádrž Šance: Je údolní přehradní nádrž na horním toku řeky Ostravice. Jejími přítoky jsou například potok Řečice, Jamník, Stýskalonka, Velký potok. Byla vybudována v letech 1964 až 1969. Přehrada slouží jako zdroj pitné vody pro město Frýdek-Místek. Nádrž má plochu 336 ha, jezero je dlouhé 7,6 km, největší hloubka je 60 m.
Ondřejník: Ondřejník dominuje se svými třemi vrcholy (nejvyšší jižní Skalka – 964 m n.m., uprostřed Vojvoda neboli Holubjanka – 900 m n.m. a severní Solárka – 890 m n.m.). V okolí vrcholu je vyhlášená od roku 1977 přírodní rezervace Skalka , má rozlohu 35,5 ha a nachází se v nadmořských výškách 747 – 964 m n.m. Les má zde místy pralesovitý charakter. Podloží Skalky je tvořeno godulským pískovcem, který má místy hloubku přes tisíc metrů. Na vrcholu Ondřejníku najdete kapli svatého Antonína Paduánského, u které se 13. června, v den svátku tohoto světce, koná každoroční pouť. Na Ondřejníku působil dle místních, zaručeně pravdivých, pověstí zlý loupeživý rytíř Ondřej, jenž zde měl co by základní tábor svůj hrad a přepadával pocestné, kupce a jejich karavany. Byl velmi zlý a týral svou ženu, jež nevydržela příkoří a vrhla se z hradeb do propasti. Pak se prý celý hrad propadl do země i se všemi nakradenými poklady – asi proto je zatím nikdo neobjevil.
Smrk: je po Lysé hoře druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1276 m). Neposkytuje žádné bezpečí ani turistický komfort jako sousední Lysá hora, neboť zde nenajdete jedinou turistickou chatu, stanici Horské služby, kryté odpočívadlo či síť frekventovaných výstupových cest. Jeho zdolání patří k tomu nejnáročnějšímu, co Beskydy nabízí.
Pustevny: jsou nejoblíbenějším střediskem v Beskydech a socha Radegasta, slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody je jedním z nezaměnitelných symbolů celého Moravskoslezského kraje. Byly pojmenovány podle poustevníků, kteří v okolních jeskyních žili v 18 a 19 století. Kromě památné sochy Radegast a sousoší věrozvěstů můžete na túře napříč Radhoštěm narazit na poutní místo viditelné z velké dálky. Kaple sv. Cyrila a Metoděje je svatyně s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě a zároveň jednou z nejnavštěvovanějších. Kaple byla dostavěna v roce 1898, avšak tradice sahá hluboko do historie. Podle legendy vrchol Radhoště navštívili věrozvěsti sv. Cyril a Metoděj již v 9. století. Pověst říká, že nechali zbořit modlu Radegasta a vztyčili zde dřevěný kříž. Tuto tradici však nebylo možno potvrdit, žádné historické záznamy to nepotvrzují. Věrohodné záznamy pochází až z počátku 18. století. Pro Pustevny jsou typické dřevěné stavby postavené v lidovém slohu koncem 19. století na návrh Dušana Jurkoviče. Nachází se zde lyžařské středisko a vede sem sedačková lanovka.
Prašivá: Vrchol Prašivá (nadmořská výška 843 m) leží v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd. Na severozápadním výběžku nazývaném Malá Prašivá se nachází turistická dřevěná chata s rozhlednou z roku 1921. Rozhledna je vysoká 16 m a na vyhlídkovou plošinu, která je ve výšce 13 m vede 57 schodů. Na blízké louce poblíž chaty stojí dřevěný kostel sv. Antonína z roku 1640, který je pod ochranou státního památkového úřadu. Prašivá je zároveň poutním místem. Pověst vypráví, že která dívka v den svátku sv. Antonína, tedy 13. června, dojde pěšky a bosa až k němu, do roka se provdá.
Velký Javorník: (918 m) je jeden z nejnavštěvovanějších vrcholů Moravskoslezských Beskyd. Oblíbené turistické místo s výhledem do širokého okolí, na vrcholu stojí turistická chata z roku 1935, která je otevřena celoročně (mimo pondělí). Je hojně využívaný jako startovací místo pro paraglajdisty a rogalisty. Od léta 2013 je na vrcholu také nová rozhledna. Za dobré viditelnosti můžete z vrcholu dohlédnout až do Jeseníků, na Oderské vrchy či na Ostravsko. V zimě slouží jako výchozí, nebo cílové místo pro běžkaře, kteří využívají zdejší nádherné běžkařské trasy.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – valašské muzeum v přírodě
Největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě byl založen v roce 1925 a v jeho třech expozicích, Dřevěném městečku, Valašské dědině a Mlýnské dolině, je rozmístěno téměř 100 památkových objektů. Po celý rok v muzeu probíhají akce inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly.
Bílý kříž: je horská osada a rekreační oblast v Zadních horách v Beskydech. Název osada dostala podle bílé natřeného lidového kříže, který stojí v malé dřevěné ohradě přesně na hranicích. Jeho původ není znám, existují dvě teorie. Podle první zde umrzl finanční strážník, který hlídal hranice před pašeráky. Podle druhé jsou pod křížem pochováni strážníci, tzv. portáši, kteří zde podlehli moru. Oblast Bílý kříž a skutečný bílý kříž jsou od sebe 0,3 km. Bílý kříž je východiskem krásných hřebenových túr, například na Visalaje a na Gruň (5 km), další známá místa. Cestou na Gruň narazíte na Experimentální ekologické pracoviště a dřevěnou kapli na Gruni. Vědecké pracoviště je možné po předchozí domluvě navštívit a vyslechnout si odborný výklad. Bílý kříž nabízí ideální podmínky pro cykloturistiku – křižovatka značených tras a v zimě pro běžkaře, díky upravené trase na Gruň a Konečnou.
Ropice je hora v Moravskoslezských Beskydech, 5 km východně od Morávky a 6 km jižně od osady Řeka, zalesněná smíšeným smrko–bukovým lesem. Na vrcholu je kromě geodetického bodu také dřevěná socha Peruna, slovanského boha hromu, bouře a blesku, později ctěného i jako dárce úrody. Vysvětlující tabulka dodává, že Perun na Ropici je symbolem vzájemné tolerance a svornosti Čechů, Slováků a Poláků.
